profesor
Reuven Feuerstein

Profesor Reuven Feuerstein

Prof. Reuven Feuerstein, PhD.

nar. 21.8.1921 v Botosan v Rumunsku, zemřel 29.4.2014 v Jeruzalémě), studoval v Bukurešti učitelství a psychologii. V roce 1944 emigroval do Palestiny, dnešního Izraele. V letech 1946-49 studoval v Ženevě u Jeana Piageta a Andrého Reye. Doktorát z vývojové psychologie získal na Univerzitě v Sorboně v roce 1970. Je zakladatel institutu v Jeruzalémě International Center for the Enhancement of Learning Propensity více na icelp.info

Profesor Reuven Feuerstein je celosvětově uznávaným psychologem v oblasti klinické, vývojové a kognitivní psychologie. Proslulým se stal především díky svému tvrzení, že intelekt člověka je modifikovatelný. Toto tvrzení je známé jako teorie Strukturální kognitivní modifikovatelnosti a mezi její nejdůležitější aplikace patří: Zkušenost zprostředkovaného učení, Deficity kognitivních funkcí, Instrumentální obohacení, Kognitivní mapa, Dynamické hodnocení potenciálu učit se (LPAD) a Prostředí umožňující modifikaci. Všechny tyto nástroje slouží učitelům, psychologům, terapeutům či rodičům na celém světě systematicky rozvíjet kognitivní funkce dětí i dospělých.

Profesor Reuven Feuerstein

Teoretická východiska metody

V padesátých letech pracoval Feuerstein s dětmi, které nepodávaly ve škole dostatečné výkony. Všímal si, že některé z nich selhávají ve škole, protože nejsou schopny se vyrovnat s formální situací učení, ale v mimoškolním prostředí, ve hře, při práci, která zahrnuje komplexní dovednosti, se nijak od svých vrstevníků neodlišují. Jiné děti se naučí novým dovednostem, ale druhý den nebo i za několik hodin tyto dovednosti ztrácejí. Jsou děti, které se něčemu naučí, ale nedovedou naučený poznatek aplikovat v nové situaci. Děti, které nepodávají ve škole dostatečné výkony, mohou se doma při práci nebo ve hře projevovat zcela v normě. Děti, které nejsou schopny se učit ze zkušeností nebo při školní výuce, trpí, podle Feuersteina, deficitem v kognitivní oblasti. Nenaučily se myslet v souvislostech.

Všechny tyto otázky vedly Feuersteina k tomu, aby se zpočátku zabýval zásadním problémem, co to jsou kognitivní schopnosti a zda je možné je rozvíjet. Toto své bádání shrnul v teorii strukturální kognitivní modifikovatelnosti, která je pozitivní odpovědí na dané otázky.

 

 

Strukturální kognitivní modifikovatelnost

Feuerstein si klade tři základní teoretické otázky: Proč je kognice tak důležitá? Pokud je důležitá, je modifikovatelná? Pokud je důležitá a modifikovatelná, pak jakou optimální cestou?

Jeho sledování ho vedlo k těmto závěrům: kognice je důležitá, protože to je celostní mentální schopnost, která umožňuje úspěch. Využívá zkušeností, emočních prožitků, souvisí s mobilitou člověka. Rozvoj kognice není jen lepší cesta k učení, ale souvisí i s potřebou člověka vytvářet vztahy.  Feuerstein věřil v plasticitu mozku a otevřeně kritizoval testy inteligence. Věřil, že naše kognitivní funkce se mohou kdykoliv rozvíjet. V opačném případě bychom nebyli svobodní. Feuerstein odmítal mluvit o dyslexii i různých formách poruch učení. Chápe je jako určitý stav, který je měnitelný. Své východiska zpracoval do intervenčního programu Instrumentální obohacování (Instrumental Enrichment),  který se předává metodou Zkušenosti zprostředkovaného učení. Jedná se o přístup lektora, který jedince vede učebním procesem, tak aby pomáhal vytvářet prostředí, ve kterém informace nejen předává, ale pomáhá je vyvozovat, dávat jim význam, utřídit je do kontextu a zároveň k nim vytvořit emoční vztah.   

Zveme Vás na přednášku

Seznamte se s metodou světově proslulého psychologa Reuvena Feuersteina Instrumentální obohacení.
VIII. mezinárodní konference
9. listopadu Třebíč
Více na: Cogito
cookies
Pro zlepšení uživatelského komfortu a získání užitečných statistik využívám soubory cookies. Informace o používání také sdílíme s analytickými partnery. Používáním našeho webu s cookies souhlasíte.
Informace i Cookies